Březen 2012

12th March // with head in clouds.

12. března 2012 v 15:03 | Kirsten. |  diary.
heh. tak jsem se po dlouhém přemlouvání dostala k blogu. hurá. no nic. teď se vlastně musím kouknout co jsem psala naposled. už vím. škoda,že jsem ten minulý článek nepsala o pár hodin dýl. dali jsme se totiž s Danem dohromady. přes facebook. nevadí,no. ale tak co. byla jsem zvědavá,jak se ke mě bude chovat ve škole,jestli nějak odtažitě nebo prostě normálně,jako když jsme spolu. nakonec jsem byla mile překvapená a tím i dost happy.

dnešní článek nebude taková slohovka jako obvykle,protože vážně nemam co psát. jsem nemocná. ehh. už dlouho docela. s pauzama samozřejmě. někdy asi od dvanáctého února. prostě týden před jarními prázdinami jsem byla,dalo by se říct, doma. měla jsem antibiotika. fuj. o jarňákách už to bylo v klidu. na horách jsem nebyla,protože měl Dan výron a nikdo jinej nechtěl jet. muck. no nic. nevadí. pojedu holt zase příští rok. za danem jsem jezdila do Plzně takže to nebyli tak hrozný prázdiny. byly fajn,celkem. příští jarňáky prostě pojedu do Alp. i kdybych měla vykrást banku nebo cokoliv jinýho. další týden po jarňákách jsem byla normálně ve škole. stejně jsem pořád kašlala jako tuberák i po těch debilních antibiotikách. nějak jsem to přestala řešit,jenže maminka se rozhodla,že půjdu k doktoru. tak jsem tam minulé pondělí vyrazila. musela jsem na rentgen a pak zase zpátky,no hnus. mam zápal plic. to je fakt nádhera. kouřit nesmim,pít nemůžu,šlehačku nemůžu,kafe nemůžu. konec. dostala jsem další anibiotika. mňamika. minulý týden za mnou jezdil Dan tak se to dalo přežít. v pátek jsem se vydala strašně šťastná na náběry s tím,že jsem doma poslední den. smůla. dostala jsem recept na další,už třetí antibiotika. ty mám až do pátku. fakt nádhera. teď sedím doma a čekám až přijede Dan. zatím jsme spolu. docela se divím. nikdo se mnou nevydržel dýl,jak měsíc. jsme spolu měsíc a týden,možná nějakej omyl teda. hurá. už mi vážně nebavilo být sama. jediný negativní na tom je,že mi kamarádka i Pája píšou,že na ně nemam čas. není to pravda. vážně. musela bych se šíleně rozepisovat o tom co kámoška dělala,když s náma byla někdy před týdnem. na ránu prostě. už nikomu nevěřím. možná tak maximálně Danovi. ne nebojte se. nejsem zaslepená láskou,nemám růžový brýle,ale miluju ho. konečně někdo s kým budu dlouho a nebudu pro něj jen kurva? už by bylo na čase..

pár fotek.. ze součastnosti..

tohle jsem já a můj skvělý polaroid efekt ve photoshopu.↑

já, Dan a polaroid no.2.↑

s miláčkem Dominičkou. konečně bez polaroidu. ↑

jedna muckoidní z tanečních. ↑

jedna velice vražedná opět z tanečních.↑

no a konečně poslední velice přeslazená,s mým výrazem alá "už mě kurva nefoť,ale podívej se jak se nádherně směje".↑